O produktivitě etiky…
Vážení kolegové, dámy a pánové,
zdravím Vás všechny z Prahy. Děkuji za pozvání a možnost vystoupit opět na konferenci, kterou již tradičně připravila Mininská univerzita v krásném Nižném Novgorodě. Bohužel, doba je taková, že se už poněkolikáté musíme setkávat jenom na dálku. Rád vás všechny vidím, zejména své milé INKovce.
Dovolte mi, abych navázal na své únorové vystoupení v Pjatigorsku. Obyčejně se nejlépe navazuje na závěr, a tak mi dovolte připomenout, že jsem hovořil o tom, že existuje možnost neupadnout při zavádění ESG do osidel formalismu. Je možné vytvářet něco, co se dá nazvat „ESG společenství“ a v jeho rámci týmy orientované na jednotlivé klíčové komponenty dobrého hospodaření. Například na recyklaci, nové zdroje hospodářské činnosti nebo nové podoby reprodukce, je podle mého skromného názoru něčím, co má smysl. Může vzniknout hospodaření, ve kterém jde o víc, než jenom o zisk a spotřebu zdrojů, patřících všem, pro blaho několika. Hospodaření, ve kterém jde o víc, než o privatizaci výnosů a socializaci nákladů. Uvedl jsem, že je čas začít přemýšlet o komplexních pojmech „etika produktivity“ a „produktivita etiky“. A právě na pojem „produktivita etiky“ bych se pokusil dnes navázat a poněkud jej rozvinout.
Před několika lety jsme společně s mým sousedem napsali knihu Etika kvality, která vyšla v nakladatelství BookBoon. Vyšla anglicky i česky a podstatnou část jejího obsahu v ruštině najdete v textu „Proč dělat věci dobře, i když se nikdo nedívá…“, který je k dispozici na mém webu www.zaking.cz. Uvádím to proto, že text obsahuje řadu myšlenek o vztahu etiky a hospodářské praxe, které je zbytečné zde opakovat, ale snad mohou po přečtení někoho oslovit.
Pokud se vrátíme k problematice ESG, můžeme konstatovat, že všechny tři komponenty, tedy vztah hospodářského subjektu k přírodě (E), stejně jako vztah ke společnosti (S) a styl jeho vládnutí, řízení nebo správy (G), jsou především etickými kategoriemi. Bez vlastního etického obsahu by to byly prázdné skořápky a celá ESG by se tak stála jenom formálním štábním cvičením pro uspokojení elit a všech, kterým záleží více na korektnosti než na lidech a jejich životech a osudech. Varoval jsem před tímto sklouznutím k formalismu právě ve svém vystoupení v Pjatigorsku, kdy jsem předložil nežádoucí obraz ESG jako „Potěmkinské vesnice“.
Odpůrci všeho etického v podnikání často argumentují tím, že si musíme vybrat mezi etikou a produktivitou, dokonce mezi vlastní chudobou s etikou a bohatstvím, když na etiku zapomeneme. Jimi prosazovaná bezohlednost v podnikání se promítá právě v destruktivnímu přístupu k přírodě, společnosti a v neposlední řadě i v bezohledném způsobu řízení. Tuto nebezpečnou mantru je třeba překonat. Proto je třeba pečlivě zkoumat, jak může právě naše etické jednání a širší obecná etická pravidla přispět k produktivitě uspokojování našich vlastních, hospodářských i širších společenských potřeb.
Především je nutné překonat úzký hodnotící pohled na kvalitu náš život z hlediska z hlediska souhrnného ukazatele objemu HDP. Pomiňme, že samotné HDP je velice zmatený a zavádějící ekonomický ukazatel. Mimochodem, nádherně to popsal před více než půlstoletím Robert Kennedy.
Při výpočtech našeho HDP se zohledňuje znečištění vzduchu, reklama na tabák a záchranná služba, která jezdí pro raněné na dálnici. Započítáváme do něj náklady na bezpečnostní systémy, které si montujeme na ochranu svých domovů a věznic, do nichž zamykáme ty, kterým se podařilo do našich domovů vloupat. Zaznamenáváme v něm, jak si ničíme sekvojové lesy a jak místo nich stavíme rozlézající se chaotická města. Jeho součástí je i výroba napalmu, jaderných zbraní a obrněných vozidel, s jejichž pomocí policie uklidňuje pouliční nepokoje. Jsou v něm započteny … televizní programy, které glorifikují násilí jen proto, aby se dětem prodávaly hračky. Na druhou stranu HDP opomíjí zdraví našich dětí, kvalitu našeho vzdělávání nebo rozmanitost našich her. Neměří krásu poezie ani pevnost manželství. Nehodnotí kvalitu našich politických debatami integritu našich zastupitelů. Nevšímá si naší odvahy, moudrosti a kultury. Nevypovídá nic o našem soucitu a lásce k naší vlasti. Jedním slovem HDP měří všechno, kromě toho, pro co stojí za to žít. (Robert F. Kennedy, červenec 1968)
HDP je už ze své podstaty zcela neetický, protože jednoduše řečeno, sčítá vyčíslení činností vytvářejících negativní externality na straně jedné a na straně druhé činnosti směřující k jejich nápravě. Zdravý rozum říká, že bychom takové činnosti měli vzájemně započítat a nikoli kumulovat. V HDP se obě činnosti jako sčítance podílejí na jeho růstu.
Jedním z hlavních předpokladů a zároveň důsledkem aplikace ESG do našeho života je postupné „odcházení“ HDP z jeho místa současného hlavního zobecňujícího ukazatele ekonomické produktivity. Totéž platí pro jeho věrného souputníka, pro zisk, který byl a bohužel zůstává rovněž mantrou současného ekonomického diskursu. Oč lepší by bylo pochopení toho, že hospodářství pohánějí inovace, které jsou zároveň vstupy i výstupy hospodářského procesu. Jsou jeho vnitřní podstatou i vnějším projevem. Spojují a proplétají zájmy producentů i spotřebitelů. A jsou to právě spotřebitelské inovace, které se nestávají zbožím, ale veřejným nebo smíšeným statkem…
Z druhé jde o to, zda je to opravdu vždy jenom kvantita statků, který nás musí nutně uspokojit. Jde přece především o jejich kvalitu a celou jejich podobu a strukturu. Za důležitý pokládám v tomto smyslu současný posun k preferenci zboží a statků, které lze užívat déle, jsou opravitelné nebo jsou vyrobeny z recyklovaných materiálů. Recyklace odpadů a jejich transformace v nové materiály pro výrobu je významným etickým trendem v hospodářské činnosti. Vede ke snižování tlaku na přírodní zdroje a současně ke snížení znečišťování a zatěžování přírody odpady. Delší doba užívání výrobků vede k menšímu zatěžovaní životního prostředí dopravou. Tlak módních trendů a častá obměna zcela funkčního zboží zůstane jistě zábavou části elit. Tento trend se stal nebezpečným, když se masově rozšířil na velkou část společnosti. Je potěšitelné, že především mladí lidé mají na k tomuto konzumnímu způsobu života odpor a prosazují jiné více udržitelné trendy. Trend konzumu také nezasáhl značnou část ostatních generací, takže situace není tak špatná, jak by se mohlo zdát ze mainstreamových sdělovacích prostředků, které trend konzumu masově obdivují. Mimo jiné můžeme v důsledku rozvoje recyklace konstatovat také dílčí nárůst soběstačnosti hospodářských subjektů i jednotlivců a lidských společenství. Soběstačnost je jedním ze základních kamenů odolnosti a životaschopnosti.
Do třetice jde o nás samotné. Jak etické přístupy změní náš přístup k životu…?!? Dnes jsme nejen v České republice svědky toho, že lidé daleko více upřednostňují volný čas před penězi, které dostávají nebo mohou dostávat za svou práci. U podstatné části z nich převládá přesvědčení, že spoustu věcí si za své vydělané peníze nebo dokonce za libovolné peníze nemohou koupit. U nás k tomuto názorovému posunu významně přispěly období „lockdownů“ v pandemické krizi, kdy lidé zůstali doma, dostávali určitou rentu a mimo jiné měli čas přemýšlet o svém životě. Mnozí dospěli k závěru, že štvanice, kterou podstupují k dosažení určitého příjmu, prostě nestojí za to. Tato jednoduchá skutečnost se dnes významně podepisuje na podobě trhu práce, kde najednou schází určitá skupina pracujících, která se dříve nechala snadno motivovat výškou příjmu v podstatě k libovolnému pracovnímu výkonu. Elity jsou nespokojené, protože si zvykly, že si mohou lidi a jejich práci, kázeň i vděčnost snadno koupit za hrst drobných a teď mají pocit, že se jim jejich svět rozpadá pod rukama. Je to jedna z příčin toho, že se české ekonomice nedaří návrat k trajektoriím a parametrům, které měla před pandemií. Nevím, jestli je posilování „přirozené lenosti“ tou klíčovou změnou a zda ji lze nazvat etickou, ale je skutečná, protože má skutečný vliv a jak říká německé úsloví „wirklich ist, was wirkt.“
Pokud už hovoříme o etických přístupech, pak bezesporu platí ono výše uvedené, že „je třeba dělat věci dobře a správně, i když se nikdo nedívá“. Jde, mimo jiné o myšlenku jednoho z největších evropských myslitelů 17. století, českého učence, učitele národů, Jana Amose Komenského. Dovolte mi, abych doporučil všem se s jeho dílem nebo alespoň s jeho principy seznámit. Jsou v něm položeny základy moderního přístupu ke vzdělání, včetně výchovy etické.
Na závěr mi dovolte, abych připomenul parametry, kterými lze charakterizovat dobré vládnutí, dobrou správu věcí veřejných i soukromých. Není v nich mnoho místa pro pojmy jako jsou HDP nebo zisk. Jde o bezpečnost, spravedlnost, biologickou, sociálně ekonomickou a duchovní reprodukci. Tyto parametry jsou spojené a vzájemně podmíněné a pro každý z nich platí, že by k nim měl mít svobodný přístup každý jednotlivec a tím i celá společnost. Dobré vládnutí je nejkomplexnějším a nejblahodárnějším veřejným statkem, je kvintesencí etiky a ESG jakkoli má v sobě pojem vládnutí zahrnuto, je nutně jeho součástí.
Etika a naše etické jednání je vysoce produktivní, protože vede k bezpečnosti, spravedlnosti a komplexní reprodukci jednotlivce i společnosti. Jiné cesty dávají výsledky méně uspokojivé, protože méně komplexní. Pojem produktivita etiky však zaslouží podrobnější zkoumání a věřím, že pro náš Institut vědeckých komunikací (www.iscvolga.ru) to bude jedno z důležitých témat
Děkuji Vám za pozornost…